Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic

15. dubna 2012 v 8:11 | Kája Kájinek :D
Kryštof Harant

Cestovatel a spisovatel

Od svých dvanácti do dvaceti let pobýval Kryštof na zámku Ambras nedaleko Innsbrucku u dvora Ferdinanda Tyrolského - bratra tehdejšího císaře Maxmiliána. Zde se mu dostalo vynikajícího vzdělání a vychování a mohl rozvíjet i své umělecké, zejména hudební vlohy. Po návratu do Čech sbíral Kryštof několik let další zkušenosti, tentokrát vojenské, ve válce v Uhrách proti Turkům. V roce 1598 podnikl se svým švagrem Heřmanem Černínem z Chudenic náročnou pouť do Svaté země a Egypta - koňmo se cestovatelé dostali do Benátek, odtud se s přestávkou na Krétě lodí přeplavili do palestinské Jaffy (dnešní Tel Aviv), procestovali nejvýznamnější místa spojená s životem Ježíše Krista a pokračovali dále do Egypta, na horu Sinaj, Oreb a Svaté Kateřiny. Cesta trvala déle než rok a Kryštof Harant své poznatky a zkušenosti později sepsal do obsáhlého cestopisu, který vyšel v roce 1608.

Kromě Palestiny a Egypta procestoval Kryštof Harant i podstatnou část Evropy. V roce 1615 navštívil Holandsko, Francii a Španělsko. Své zkušenosti z této roční cesty opět sepsal, tentokrát se ale dílo nedochovalo.


Hudební skladatel

Kryštof Harant je hodnocen jako jeden z našich nejvýraznějších hudebních skladatelů období pozdní renesance. Z jeho tvorby se zachovala kompletní katolická mše Missa Quinis Vocibus (Pětihlasá mše) a dvě motteta. Jedno z nich složil Kryštof pod dojmem silného náboženského zážitku přímo v Jeruzalémě. Rudolf II
Na peckovském hradě měl Kryštof Harant pravděpodobně vlastní orchestr, se kterým své skladby uváděl pro širší publikum. Od roku 1993 na Pecce každý druhý rok probíhají Harantovské slavnosti historického zpěvu - nesoutěžní přehlídka zaměřená na českou hudbu období renesance.


Politik

V letech 1601 až 1612 působil Harant jako komorník u dvora císaře Rudolfa II. Docenění svých schopností a vzdělání se však dočkal až v době stavovského povstání za krátkého panování ,,zimního krále" Fridricha Falckého, kdy byl jmenován prezidentem české komory a k jeho povinnostem pařil dohled nad zemskými financemi. V roce 1619 při tažení na Vídeň velel stavovskému dělostřelectvu a vydal mimo jiné rozkaz střílet na císařský palác. Po porážce povstání v bitvě na Bílé hoře v listopadu 1620 byl právě tento rozkaz jedním z hlavních důvodů, proč se Kryštof Harant ocitl mezi sedmadvaceti českými pány, které císař Ferdinand II. nechal za vzpouru popravit. Exekuci na Staroměstském náměstí v Praze vykonal 21. června 1621 kat Jan Mydlář.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama